|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi.
Rysová, Aneta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem "Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi" pojednává o nechvalně proslulém případu tzv. orlických vražd z počátku 90. let 20. století, které byly vyšetřovány do roku 1997, kdy byl po čtyřletém pátrání vynesen rozsudek nad pěti pachateli, kteří zištně zavraždili celkem pět osob. Kauza byla pojmenována podle Orlické přehrady, v níž byly v roce 1995 nalezeny tři z obětí - dvě zatavené v sudu a jedna zabalená do pletiva. V roce 2005 měl v kinech premiéru český hraný film režiséra Jiřího Svobody Sametoví vrazi inspirovaný právě touto kauzou. Práce se zaměřuje jak na tento film, konkrétně jeho dvoudílnou rozšířenou televizní verzi, který je porovnán s realitou, tak na recenze zveřejněné v českém tisku i odborných periodikách po premiéře snímku. Důraz je dále kladen na zpracování tématu v dobových tištěných denících a v televizním zpravodajství. Určujícím faktorem je přesnost informací a zkoumané období je vymezeno roky 1995-1997. Cílem práce je uceleně prezentovat výsledky referování o této kriminální kauze, která je dosud považována za jednu z nejbrutálnějších v dějinách naší země.
|
|
|
Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Zajíčková, Monika ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu, který se stal v létě roku 1976. Došlo k únosu, znásilnění a vraždě mladé studentky Ľudmily Cervanové. Pachatelé byli dopadeni až v roce 1981 a soudní procesy se táhly až do roku 2006. Na toto téma vyšlo několik literárních děl a byly natočeny dva filmy, Bolero a Kauza Cervanová. Práce se zaměřuje na literární díla i oba filmy, kde zkoumá, v jakém kontextu autoři příběh podali a jak pracovali s fakty. U obou filmů je zároveň kladen důraz na to, jak byly přijaty a hodnoceny médii a veřejností, práce tedy zkoumá recenze i názory diváků. Důraz je kladen i na dobová periodika a jejich interpretaci případu. Výzkumný vzorek obsahuje všechna relevantní data. Tedy červen 1981 až říjen 1982 (doba zatýkání a odsouzení pachatelů), společně s dubnem 1983 (rozhodnutí v odvolacím řízení). Výzkumný vzorek této doby obsahuje čtyři hlavní deníky, které v té době vycházely: Mladá fronta: deník mladých lidí; Lidová demokracie: Orgán československé strany lidové; Rudé právo: Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické a Svobodné slovo. Dalším relevantní dobou pro zpravodajství je leden 2004 a prosinec 2006, kdy vyšly rozsudky v obnoveném procesu. V této době se...
|
|
|
Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Kotoučová, Ditta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu Olgy Hepnarové, která v úterý 10. července 1973 úmyslně najela nákladním automobilem do skupinky lidí postávající na stanici tramvaje a osm jich usmrtila. Jejím motivem byla pomsta společnosti za údajná příkoří, kterých se na ní měla dopustit. Olga Hepnarová byla odsouzena k trestu smrti a popravena v březnu 1975 jako poslední žena v Československu. V roce 2016 měl v kinech premiéru celovečerní hraný film Já, Olga Hepnarová režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba, který byl natočen na motivy této kriminální kauzy. Práce se zaměřuje jak na tento film a jeho adaptaci skutečnosti, tak na recenze, které vyšly ve vybraných denících a odborných filmových magazínech po premiéře snímku. Práce dále představuje dobové zpracování tématu ve vybraných denících v týdnu následují po zločinu, tedy od 10. do 17. července 1973. Cílem práce je komplexně popsat informování o kriminálním příběhu Olgy Hepnarové, který se zapsal do historie Československa.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi.
Rysová, Aneta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem "Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových/televizních zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Causa Sametoví vrazi" pojednává o nechvalně proslulém případu tzv. orlických vražd z počátku 90. let 20. století, které byly vyšetřovány do roku 1997, kdy byl po čtyřletém pátrání vynesen rozsudek nad pěti pachateli, kteří zištně zavraždili celkem pět osob. Kauza byla pojmenována podle Orlické přehrady, v níž byly v roce 1995 nalezeny tři z obětí - dvě zatavené v sudu a jedna zabalená do pletiva. V roce 2005 měl v kinech premiéru český hraný film režiséra Jiřího Svobody Sametoví vrazi inspirovaný právě touto kauzou. Práce se zaměřuje jak na tento film, konkrétně jeho dvoudílnou rozšířenou televizní verzi, který je porovnán s realitou, tak na recenze zveřejněné v českém tisku i odborných periodikách po premiéře snímku. Důraz je dále kladen na zpracování tématu v dobových tištěných denících a v televizním zpravodajství. Určujícím faktorem je přesnost informací a zkoumané období je vymezeno roky 1995-1997. Cílem práce je uceleně prezentovat výsledky referování o této kriminální kauze, která je dosud považována za jednu z nejbrutálnějších v dějinách naší země.
|
host ::
RSS.